Privátní klinika ortopedie
a sportovní traumatologie
+420 702 63 44 11
recepce@neosportclinic.cz
Tenisový loket a jeho léčba



Tenisový loket a jeho léčba



Naše spolehlivé řešení od A do Z

  1. Nabízíme komplexní léčbu založenou na terapii, při které zjistíme příčinu vzniku tenisového lokte i vyřešíme následek, tedy bolest loketního kloubu a omezení svalové síly. Neléčíme pouze bolest lokte, ale jsme schopni nabídnout prevenci a edukaci k předcházení vzniku potíží.
  2. Nabízíme celé spektrum výkonů a procedur. Jsme schopni se o pacienta komplexně postarat od předepsání masti na zánět, ortézy nebo epikondilární pásky špičkové kvality, až po kryoterapii, rázovou vlnu, aplikaci plazmy, nebo následnou pooperační intenzivní péči, rehabilitaci a fyzioterapii.
  3. Tenisový loket umíme operovat:
    • otevřeně 
    • artroskopicky 
  4. Aplikujeme přípravky, které jsou na bázi látek tělu vlastních, tedy kolagen nebo vlastní krevní plazmu.
  5. Zánět léčíme podle konkrétní situace dvěma způsoby:
    • lokálně (kryoterapie – lokální aplikace chladu, obstřikem, kolagenem nebo plazmou)
    • celkově (protizánětlivé infuze)
  6. Disponujeme programy na fyzioterapii (kryoterapie, SIRIO – nejsilnější terapeutický ultrazvuk, laser, …) a rehabilitacemi v oboru fyziomedicíny
  7. V případě potřeby umíme zapůjčit domácí modul hluboké oscilace (kmitání ve tkáních) na každodenní intenzivní terapii, obvykle 2-3x denně
  8. ... a jako samozřejmost vás čeká příjemné a moderní prostředí, tým expertů a individuální přístup.



S tzv. „tenisovým loktem“ má zkušenost řada z vás, přibližně pak až celá čtyři procenta světové populace. A nejsou to jenom tenisté, které mohou značně potrápit urputné bolesti loketní oblasti, nýbrž například také golfisté, uklízečky, malíři, v minulosti pak tradičně písaři, po kterých byl problém pojmenován nejdříve, či kancelářští lidé, často se používající počítačové myši. Zkrátka všichni ti, kteří své předloktí pravidelně či neúměrně jednorázově přetěžují.

Co je to tenisový loket

Ortopedie toto onemocnění řadí do skupiny tzv. entezopatií, kde je pak jedním z nejrozšířenějších problémů, společně s postižením šlachy m. supraspinatus ramenního kloubu, výrazně omezující jeho pohyblivost. Tenisový loket představuje onemocnění svalových a šlachových úponů v oblasti lokte, respektive loketního kloub

Bolestivé postižení loketní oblasti související s omezenou pohyblivostí poprvé popsal ke konci devatenáctého století, období medikalizace – tedy procesu, kdy medicínské teorie a lékařská praxe prostupovaly do všech oblastí lidského života, ortoped Runge, který jej nazval jako „křeč písařů“. O několik let později bylo použito ono názvosloví, jak jej známe dnes – tenisový loket. Důvodem takového pojmenování bylo to, že nejčastěji s tímto problémem lékařskou pomoc vyhledávali právě ti, jež výrazně jednostranně zatěžovali horní končetinu při špatně prováděném backhandu.

Paradoxem je, že dnes již tenisoví hráči tímto onemocněním většinou netrpívají. Profesionální tenisté se totiž zpravidla řídí správnými hracími technikami a postupy, mají svaly posílené, řádně protažené a problémy s lokty je tedy potkávají spíše zřídka. Kdežto amatéři či sváteční hráči k úrazu lokte přijdou mnohem snáz. Dokonce, člověk se sportem a aktivním pohybem může mít pramálo společného a přesto snadno jeho bolest získá přízvisko „tenisová“. Společným jmenovatelem totiž není tenis, nýbrž pravidelně přetěžovaná či jednorázově přetížená horní končetina.

Nejčastější příznaky tenisového lokte

Mezi nejběžnější potíž tenisového lokte patří přednostně bolest zevní strany lokte, která může způsobovat jak bolest předloktí, tak vystřelovat do paže, v některých případech dokonce až ke krku. Místo s největší bolestivostí většinou snadno lokalizujeme pomocí pokrčení ruky v lokti na vnějším (horním) hrbolu dolního konce kosti pažní - epikondylu. Loketní kloub může být i částečně nateklý, kůže červená a značně teplejší než kůže druhé, nepostižené končetiny.

Příznaky nastupují pomalu a postupně. Zpočátku si nemocný stěžuje jen na mírné obtíže zhoršující se po námaze, kteréž většinou brzy odezní, proto situaci nepřikládá tahovou váhu. Během několika dní se však stav stále zhoršuje. Loket si žádá více odpočinku, kterého když se mu však nedostává, nastává omezení jeho běžné funkce.

Největší potíže dělá zprvu postiženému nošení těžkých břemen, zvedání věcí, sportovní aktivity. Posléze už je pro něj však uměním potřást někomu rukou či zvednou sklenici vody z kuchyňské linky. Bolest již cítí permanentně. Po ránu může být kloub značně zatuhlý a během dne se příznaky zhoršují, vrcholíce večerem, kdy je často problémem usnout. Nejvíce bolestivé bývá natažení prostředního prstu ruky. Úleva přichází v klidovém režimu.

Můžeme rozlišovat akutní a chronickou formu onemocnění. V prvním případě se jedná o jednorázové neúměrné přetížení fyzicky náročným stereotypním pohybem jako je štípání dříví, sklízení uhlí, zednická práce, ruční psaní nebo dokonce psaní na počítači. Dochází tedy k funkční poruše, při níž jsou namoženy svaly na předloktí a svaly paže, upínající se v oblasti lokte.

Chronická forma nastává, pokud je loket dlouhodobě přetěžován – překlene se tak do ní akutní fáze, ale také díky nepříznivým toxickým či metabolickým vlivům. Jedná se o cca šest týdnů a více. Většinou jsou již přítomny i jiné změny, jako jsou jizvy (po častých obstřicích či laserech), degenerativní změny v oblasti kloubů apod.

Příčiny vzniku tenisového lokte

Mezi nejběžnější příčiny vzniku onemocnění nazývané tenisový loket patří bezpochyby vnější příčiny - přetížení svalů upínajících se v oblasti lokte, a to ať už způsobené pravidelně provozovanou nebo jednorázovou činností. Následkem je zánět šlach, pomocí kterých se upíná sval na kost. Běžný je ale i poúrazový vznik potíží tohoto typu nebo souvislost s poruchami v oblasti krční páteře.

Enteziopatii můžeme charakterizovat jako postižení svalových úponů způsobující zánět v oblasti šlach, vazů a kloubních pouzder. Nastává situace, kdy sval ve své kontrakci způsobí redistribuci krevního zásobení ve svůj prospěch, ovšem na úkor šlachy. Okolní svalstvo je pak značně funkčně omezeno. Bolest pacient může pociťovat při kontrakci natahovačů předloktí, uvádění dlaně pomocí předloktí do polohy vzhůru, při stisku ruky či natažení prostředníčku. Citlivý je také již zmíněný vnější hrbolek pažní kosti.

Existují však i další faktory, které mohou mít vliv na rozšíření problému. Z pohledu komplexní medicíny je běžné dívat se na organismus jako na celek a hledat širší souvislosti. Co se týče vnitřních příčin, když je organismus zanášen toxickými látkami, což je v dnešní době poměrně běžné, a ty se pak v těle usazují, změní se vnitřní prostředí a pH je nestabilní. Tato situace vytváří živnou půdu pro vznik zánětů, které se snadno šíří.

Rozšíření problému s tenisovým loktem mohou ovlivňovat i jiné přidružené choroby pacienta. Jedná se například o cukrovku anebo jiné hormonální či genetické poruchy.

Rizikové faktory

  • věk

    největší procento nemocných se pohybuje ve věku 30 až 50 let
  • povolání

    lidé, kteří mají fyzicky náročné povolání a nebo vykonávají dlouhodobě stereotypní práci, mívají k onemocnění lokte vyšší předpoklady, proto je žádoucí zajistit si změnu pracovních návyků, kupříkladu v průběhu pracovní doby častěji střídat činnosti
  • sport

    lidé provozující sport, při němž je jednostranně zatěžována horní končetina mají rovněž větší šanci, že je potká tenisový loket – jedná se o tenis, golf, badminton, ale i příliš náročný trénink, …
  • nezvyklé, fyzicky náročné činnosti

    především pokud už jste v akutní fázi onemocnění, vyhněte se velkým úklidům, dlouhému sezení u počítače s rukou na myši, hrabání listí na zahradě apod.
  • psychický stres

    nezdravý životní styl související s nedostatkem fyzického i psychického odpočinku vede ke snižování hodnoty pH v těle i nadměrnému zatěžování svalstva, kde se tvoří bolestivé spasmy a celkově tento stav k optimálnímu zdraví nepřispívá
  • pohlaví

    bylo zjištěno, že jsou velké rozdíly mezi pohlavím a rizikovými faktory majícími vliv na onemocnění horní končetiny, zatímco u žen se jedná o kombinaci fyzických a psychosociálních faktorů jak v práci, tak v osobním životě, užívání vibrujících nástrojů či zvedání těžkých břemen má výraznější vliv zase na muže

Odborná diagnostika tenisového lokte

Základem správné diagnostiky onemocnění tenisového lokte je klinické vyšetření. Stěžejní při návštěvě ordinace lékaře je stanovení anamnézy, která by měla být podána co nejpřesněji. Důležité bude od pacienta vyzjistit, jak fyzicky náročné je jeho povolání, jaké provozuje koníčky či jak moc je zatížen v domácnosti apod. Také jestli fyzicky náročné činnosti vykonává pravidelně, nebo se jedná o jednorázovou záležitost. Lékař dále potřebuje vědět, kdy pacientovi začaly první obtíže, za jakých okolností se stav zhoršuje nebo naopak zlepšuje.

Končetina se vyšetřuje pohledem a také pohmatem pro odhalení případného otoku, zčervenání kůže či její teploty, která by mohla být známkou zánětu. Lékař zjišťuje také rozsah pohyblivosti končetiny, kdy dělá pohyb pacientovi potíže a způsobuje bolestivost. Stěžejní je zjistit citlivost vnějšího hrbolku kosti pažní – epikondylu. Vhodné je provést i jednoduchý stress test prostředního prstu, který spočívá v jeho natažení. Pokud je test pozitivní, stěžuje si postižený na výraznou bolest v loketním kloubu. Lékař se zaměřuje na typické příznaky tenisového lokte.

Ač jsou zobrazovací metody u diagnózy tenisového lokte spíše doplňkové, mohou vyloučit jiné potenciální choroby loketního kloubu. Onemocnění totiž může klinicky připomínat například úžinové syndromy, poškození krční páteře, zlomeniny, cerviko-brachiální syndrom, systémová onemocnění, artrózy, artritidy apod. V případě, že lékař diagnózu při klinickém vyšetření nemůže určit s jistotou, je na místě využít zobrazovací metody.

První možností je rentgen, jehož snímek může odhalit zlomeniny, ostruhy, změnu kalcifikace, cizí tělesa nebo další příčiny, které mohou pacientovi způsobovat bolest. Vyšetření tenisového lokte rentgenem je zcela běžné. Ultrazvuk pak ukáže otok či případnou tekutinu v kloubu. Nejdokonalejší je však magnetická rezonance, která se detailně zaměřuje na všechny struktury, přes cévy až po kost.

Léčba tenisového lokte

Léčba tenisového lokte je velmi individuální, může být jednoduchá, ukončená do pár dní, ale i poměrně složitá, trvající klidně měsíce. Záleží na mnoha faktorech. Rozhodující je, zda se jedná akutní či chronickou fázi tenisového lokte, pak také jaká je příčina onemocnění. Základním krokem pro všechny případy by však určitě mělo být režimové opatření. Ať už si pacient přivodil tenisový loket v rámci výkonu povolání nebo při sportu, měl by tyto činnosti v každém případě omezit a do denního plánu nastolit klidový režim trvající až do té doby, než se mu uleví.

Do terapie je dále vhodné zahrnout rehabilitační cvičení na předloktí a také lokální aplikaci protizánětlivých mastí či gelů. Alternativou mohou být analgetické náplasti, které dokážou zmírňovat otok a snižovat bolestivost. Analgetika je také možné podávat perorálně, ale ty pak budou působit systémově, nikoli pouze lokálně. Dalšími možnostmi terapie jsou léčba rázovými vlnami, kryoterapie, magneto-terapie, laser či elektroléčba.

Pokud je končetina příliš bolestivá, můžeme pro odlehčení úponům použít ortézu či šátkový obvaz. Neměly by se však nosit permanentně, jelikož by pak měly svaly tendenci zkracovat se a ochabovat. Alternativně je vhodné doporučit i tejpy, ulevující bolesti. Z pohledu fyzioterapie je důležité svaly pravidelně protahovat a posilovat, aby nedocházelo k výše uvedeným negativním změnám. Co se týče možností alternativní léčby, jsou vhodné cibulové obklady tišící zánět, přesličkové obklady či arniková mast.

Pro tělo více invazivnější léčebné terapie představují kortikoidové obstřiky a operace. Obstřiky mohou potlačit zánět a zmírnit bolestivost, je zde ovšem riziko nepříznivého efektu na okolní tkáně. Cílem operace tenisového lokte je uvolnění svalových úponů, následuje sádrová fixace a po zhruba dvou týdnech rehabilitace. Pracovní neschopnost je dva až čtyři měsíce.

Na naší klinice aplikujeme přípravky, které jsou na bázi látek tělu vlastních, tedy kolagen nebo vlastní krevní plazmu. Z našich zkušenostní můžeme pozorovat nejlepší efekt v opakované aplikaci kolagenu. Dáváme přednost vyšetření ultrazvukem, kde se jedná o rychlou a bezpečnou techniku zjištění velikosti poškození, bez zátěže organismu. Ultrazvukem jsme schopni odhalit nitrokloubní (intraartikulární) pliku, která může imitovat epikondilitu, ale tady se vyžaduje jiné řešení - operační.

Účinná prevence

U více než poloviny pacientů se tenisový loket daří vyléčit režimovým opatřením a důkladně vedenou léčbou. Abyste však zamezili vzniku onemocnění a jeho recidivám, je vhodné dodržovat některá preventivní opatření. Naprostý základ je vyvarovat se jednostrannému přetěžování končetiny, které představuje startovní čáru pro závod zvaný boj s tenisovým loktem. Pokud loket takto pacient přetěžuje při sportu, měl by se svěřit do rukou odborníka, který ho naučí správným postupům, jak s tělem pracovat před aktivitou, během ní i po ní. Zásadní je protahování (strečink), které by se mělo provádět před sportem i po něm, a vytvoření svalové síly.

Má-li postižený fyzicky náročné povolání, je na místě zvážit práci v kratších časových intervalech – tzn. dělat si častěji přestávky, aby měly svaly možnost relaxovat a nepřetížily se tak snadno. Vhodné je taktéž využívat pracovních pomůcek, jako jsou područky, mít stůl i židli ve správné výšce, vhodně umístěnou klávesnici, monitor atp. Při prvotních, mnohdy nenápadných potížích je důležité situaci nepodceňovat, omezit fyzické aktivity zatěžující danou končetinu a nechat ji několik dní v klidu.

Při sportu či větší námaze je doporučována aplikace epikondylárních či tejpovacích pásek, které preventivně chrání svaly a jejich úpony tím, že danou oblast fixují. Pro psychickou pohodu a s tím související kvalitu vnitřního prostředí organismu z hlediska pH je dobré provádět relaxační dechová cvičení a dodržovat racionální stravovací návyky – tzn. pít především čistou vodu, omezit masitou stravu, zahrnout do jídelníčku více přirozených potravin, ovoce a zeleniny.