Články

    Proč zvířata v přírodě na rozdíl od člověka nemarodí?

    Slyšeli jste někdy o tom, že by zvířata v přírodě postihla chřipková epidemie, trpěli rýmou, chronickými záněty apod.? Přemýšleli jste o tom, proč tomu tak je? Zásadní roli v odpovědi na tuto otázku hraje vitamín C.

    Studiem živočichů na sklonku minulého století bylo zjištěno, že většina obratlovců si vyrábí vitamín C v játrech z glukózy za působení jednoho enzymu (L-gulonolakton-oxidáza). Člověk, někteří primáti a morčata díky „genetickému defektu“ o tento enzym v průběhu svého vývoje přišli. Nejsou tak schopni produkovat vlastní vitamin C a musí se spoléhat na jeho přísun zvenčí. Zásadní se jeví fakt, jaké množství vitamínu C si živočichové v játrech vyrábějí. Je to zhruba 100 až 500mg na 1 kg tělesné váhy. Například člověku váhově podobní savci (kozy, ovce) si vyrábějí 5 - 7 g vitamínu C denně. Navíc při stresu nebo nástupu nemoci je jejich produkce vitamínu C znásobí. Pokud se podíváme na savce, kteří si vitamín C nevyrábí, ale přijímají jej z potravy, tak je to podobné – například šimpanz spořádá denně 4g vitamínu C! Pokud naproti tomu postavíme fakt, že doporučená denní dávka pro člověka (označovaná jako DDD nebo RDI) u vitamínu C je 80mg(!) a že skutečný denní příjem v ČR je ještě nižší - necelých 40mg(!!!), vidíme značný rozdíl a nesoulad v porovnání se zvířaty (rozdíl je až 100 násobný). Je evidentní, že člověk je oproti zvířecí říši značně diskriminován. A právě tabulka spotřeby vitamínu C nám pomůže odpovědět na otázku, proč nemají zvířata v přírodě virózy, chřipky a jiné problémy.

    Tabulka spotřeby vitamínu C u jednotlivých živočišných druhů:

    samo-produkující vitamín C ∅ denní produkce v játrech ∅ při stresu a nemoci
    Potkan 3 - 5g 10 - 15g
    Koza, ovce 5 - 10g 15 - 20g
    přijímající vitamín C v potravě ∅ denní spotřeba ve stravě (přepočet na váhu člověka)
    Šimpanz 4,5g (60mg/kg váhy)
    Morče 10g (140mg/kg váhy)
    Člověk 80mg (1mg/kg váhy)

    Proč bychom měli denně vitamín C doplňovat?

    Na základě mnoha studií bylo prokázáno, že většina populace v 21. století v ekonomicky rozvinutých zemích trpí deficitem vitamínu C. Tento deficit je způsoben několika faktory. Mezi nejzásadnější patří postupná změna stravovacích návyků. Dochází k poklesu spotřeby zeleniny, ovoce a syrové stravy, která je nahrazována tepelně upravenou stravou, polotovary, fast-foody nebo GMO. Druhým problémem je fakt, že rapidně klesají hodnoty vitamínů a minerálů v zemědělsky pěstovaných plodinách. To znamená, že ovoce a zelenina ze supermarketů neobsahuje již prakticky žádné vitamíny. Tento stav zapříčiňuje masová produkce, průmyslová hnojiva, vyčerpanost půdy, sklizeň nedozrálých plodů apod.

    Životní styl spojený se stresem, cigaretami, alkoholem a nadužívání léčiv zapříčiňuje, že naše tělo má větší spotřebu vitamínu C, ten potom nezbývá na běžné metabolické procesy. Dlouhodobý deficit vitamínu C může zapříčinit nezvratné poškození našeho zdraví, na jehož konci jsou onkologická či kardiovaskulární onemocnění. Abychom se těmto problémům vyvarovali, je nezbytné pravidelně (denně) vitamín C doplňovat.

    Tabulka poklesu vitamínu C v jednotlivých plodinách Libensmittellabor Karlsruhe, Německo

    ve 100g ovoce, zeleniny rok 1985 rok 1996 rok 2002 / ztráta v %
    Jahody 60 mg 28 mg 18 mg / 70%
    Špenát 51 mg 21 mg 15 mg / 71%
    Jablka 9 mg 5 mg 4 mg / 56%
    Brambory 38 mg 17 mg 9 mg / 76%

    V jaké formě a v jakém množství užívat vitamín C?

    Vědci a lékaři se dodnes přou, jaká je pro člověka optimální potřeba vitamínu C. Zatímco v odborné literatuře uváděná hodnota DDD nebo RDI (minimální denní dávka) 80mg je již překonaná a doporučuje se obecně 200mg, nemalá skupina oponentů uvádí potřebnou denní dávku mnohem vyšší a to 1g a více. Tým výzkumníků z Národního institutu zdraví USA uskutečnil v roce 1998 kompletní analýzu popisující vliv různých dávek vitamínu C užívaných dlouhodobě na zdraví mladého člověka. Odborníci zjistili, že teprve denní dávka 700 až 1000 mg vitamínu C u osoby hmotnosti do 90 kg, je schopna plně saturovat krevní plazmu.

    Pokud je člověk absolutně zdravý jedinec, nekouří, nepije alkohol, neužívá žádné léky, není vystaven stresu, záření mobilních telefonů, dýchá čistý vzduch a 5 x denně si dopřává zeleninu a ovoce ze zahrádky (ne ze supermarketu) nepotřebuje doplňovat vitamín C.

    Pro nás ostatní je ale doplňování vitamínu C nezbytností. Problém je určit kolik a v jaké formě vitamín C užívat. Každý organizmus má jinou potřebu a toleranci jednotlivých vitamínů. Proto zde uvedená doporučení jsou obecná, nemusí platit pro každého.

    Perorálně podávaný vitamín C nám dobře poslouží jako prevence v době, kdy nás netrápí žádné zdravotní problémy. Pro stanovení optimální denní dávky je nutné vzít v úvahu faktory, jako jsou věk a váhu jedince, užívané léky, celková anamnéza, životní styl (strava, cigarety, stres, alkohol) atd. V rámce prevence jsou obvyklé denní dávky vitamínu C 300mg – 1g.

    V případě nástupu nemoci, při stresu nebo v chřipkovém období můžeme denní perorální dávky ještě zvýšit, ale stále jsme zde limitováni transportní schopností tenkého střeva. Zatímco 300mg vstřebáme téměř 100%, u dávky 1,5g je to méně jak 50%. Perorální vitamín C je dnes dostupný mimo klasickou formu jako liposomální (LPS-C), či jako vitamín C2 (doplněný o bioflavonoidy).

    Infuzní vysoko-dávková terapie vitamínem C je nezbytná tam, kde už se onemocnění rozvinulo nebo přešlo do chronické formy. Intravenózní forma má uplatnění u široké škály onemocnění, v onkologické prevenci (i léčbě) či jako pooperační terapie. Infuzní podání působí v dávkách 7,5g imunomodulačně a v dávkách kolem 15g protizánětlivě (antioxidačně). Na rozdíl od perorálního užití je při stejných dávkách dosahováno 10-15x vyšších koncentrací v krevní plazmě. Současně není nikterak drážděn trávící trakt a nezvyšuje se ztížení ledvin oxalátem. Dávkování a délku léčby infuzním vitamínem C určuje výhradně lékař.

    Maximální koncentrace vitamínu C v krevní plazmě - různé formy podání

    Jak jsou jednotlivé orgány zásobeny při infuzně podávaném vitamínu C?

    Při perorálním podávání vitamínu C nedosáhneme potřebné koncentrace v plazmě, které spustili proces samoléčby. Toto dosáhneme pouze při vysokých nitrožilních dávkách, kdy se spustí regulační mechanizmy a metabolické procesy.

    Zajímavé je, které orgány a v jaké míře se vitamínem C zásobují. Na prvním místě je to hypofýza - centrální endokrinní žláza, druhé jsou nadledvinky - produkující hormony. Dále vitamin C přijímá oční sítnice, mozek, játra atd. U každého jedince je tento podíl individuální, ale v průměru se jednotlivé orgány na spotřebě vitamínu C podílí dle níže uvedené tabulky.

    Jaké jsou biochemické a fyziologické funkce vitamínu C?

    Vitamín C má více jak 20 biochemických a fyziologických funkcí, které plní a přispívá celkovému metabolizmu, aby správně fungoval. Vitamín C příznivě ovlivňuje přenos nervových vzruchů, podílí se na detoxikaci histaminu a škodlivých látek v organismu. Spolu s vitaminem E blokuje tvorbu rakovinotvorného a nebezpečného nitrosaminu, stimuluje imunitní systém organismu, snižuje obsah cholesterolu v krvi. Účastní se biologických procesů, které zabraňují nádorovému bujení. Podporuje tvorbu a regeneraci kolagenu, je nenahraditelný pro mezibuněčné vazby, kůži, šlachy, klouby, kosti, svaly a srdečně cévní oběhovou soustavu...zkrátka je v těle jen velice málo procesů, kterých se vitamín C nezúčastní.

    Tabulka - fyziologické a farmakologické funkce vitamínu C, prokázané v klinických studiích

    Imunita, protizánětlivý a protiinfekční efekt vitamín C
    Aktivita NK buněk nezbytný pro funkci
    Fagocytóza nezbytný pro funkci
    Interferony zvyšuje
    Komplement C3 nezbytný pro funkci
    Imunoglobuliny nezbytný pro funkci
    Histamin snižuje
    CRP, Kachektin TNF-α snižuje
    Kardiovaskulární systém, obrana proti ateroskleróze vitamín C
    Oxid dusnatý zvyšuje
    Endoteliální dysfunkce snižuje
    LDL – cholesterol, triglyceridy snižuje
    Dyslipidémie nezbytný pro funkci
    Podpora tkání, hojení ran, obrana proti osteoporóze vitamín C
    Tvorba kolagenu zvyšuje
    Elastin, kostní matrix nezbytný pro funkci
    Aktivita osteoklastů snižuje
    Aktivita osteoblastů zvyšuje
    Neuro-endokrinní systém, tolerance stresu vitamín C
    Steroidní hormony nezbytný pro funkci
    Kortizol reguluje
    Neuropeptidy nezbytný pro funkci
    Katecholaminy nezbytný pro funkci
    Tvorba myelinu nezbytný pro funkci
    Jaterní metabolismus vitamín C
    Cytochrom P-450 nezbytný pro funkci
    Syntéza karnitinu nezbytný pro funkci
    Syntéza žlučových kyselin nezbytný pro funkci
    Metabolismus železa, krvetvorba vitamín C
    Resorpce železa zvyšuje
    Funkční nedostatek železa snižuje
    Fentonova reakce nezbytný pro funkci
    Buněčný metabolismus, ochrana buněk vitamín C
    Lapače volných radikálů zvyšuje
    Tvorba nitrosaminů snižuje
    Selektivně cytotoxický efekt zvyšuje
    Objednat konzultaci
    Objednání
    ke konzultaci

    Zaujala vás naše nabídka? Trápí vás některá s uvedených diagnóz? Nechte nám na sebe kontakt a obratem se vám ozveme a navrhneme individuální řešení!